BRUSEL UZÁKONIL ZELENÝ ÚDĚL: GREEN DEAL PLATÍ JAKO NAŘÍZENÍ

Ještě před několika lety sen aktivistů: Klimatický zákon pro Evropskou unii. Po měsících jednání přijal Brusel první evropský zákon o klimatu. Ten má by mělo vést 27 států ke klimatické neutralitě. Kamenitá cesta s mnoha neznámými, varují kritici.

Ještě před několika lety to byl sen aktivistů v oblasti klimatu a zelených politiků: Klimatický zákon pro Evropskou unii a s ním závazný příslib snížení skleníkových plynů na čistou nulu v příštích 30 letech. Nyní nadešel čas: tři nejdůležitější instituce – Evropská rada, Evropský parlament a Evropská komise – se na takovém klimatickém zákoně EU dohodly po náročných jednáních. Je proto právně závazné, že Evropská unie musí přeměnit své ekonomiky na průmyslová odvětví bez CO2, výrobu elektřiny a tepla, elektromobily a stavbu a zemědělství šetrné ke klimatu.

S právem EU v oblasti klimatu byl položen právní základ pro evropskou zelenou dohodu:

Stanovuje, že Evropská unie se do roku 2050 musí stát klimaticky neutrální, to platí pro Unii jako celek, nikoli pro jednotlivé státy,

a stanoví závazný klimatický cíl do roku 2030: nejméně o 55 procent méně než v roce 1990.

Zákon také jmenuje Evropskou radu pro klima o 15 členech – Evropskou radu pro změnu klimatu, která má monitorovat plán ochrany klimatu,

a předepisuje rozpočet na skleníkové plyny. To definuje maximální počet milionů tun emisí, které mohou být emitovány do atmosféry do roku 2030 a 2050.



Klimatičtí aktivisté a zelení poslanci Evropského parlamentu jsou ale klimatickým zákonem vážně zklamáni. Michael Bloss, německý europoslanec za Zelené, hovoří o »tragédii«. Bloss až do samého konce hořce bojoval při nočních jednáních o vyšším klimatickém cíli, vyzýval prostřednictvím sociálních médií své voliče, aby vyvinuli tlak na ministry EU a nechali jeho hněv volně plynout na Twitteru.

Klimatický cíl zůstal na 55 procentech navržených hlavami států a vlád až do roku 2030. Zelený blok bojoval jako takzvaný stínový reportér o 60 procent. Parlament rozhodl o tomto klimatickém cíli loni na podzim. Jednotliví ministři životního prostředí z Dánska a Švédska chtějí dokonce klimatický cíl mínus 65 procent. „S tímto klimatickým cílem budeme stěží schopni zpomalit klimatickou krizi,“ řekl Bloss po konečném rozhodnutí v úterý večer. „Rozhodli lidé, kteří ignorují fakta a vědu.“

Rada nikdy nebrala 60% poptávku vážně. „Jako spolutvůrce právních předpisů má Evropský parlament v rozhodovacím procesu stejná práva,“ stěžuje si odborník na klima organizace Germanwatch Oldag Caspar. „EU by nyní měla před číslem 55 vysvětlit alespoň minimum a ukázat, že je v zásadě připravena pracovat s vyšší hodnotou.“

Jiní jsou ohledně výsledku uvolněnější: „Již dlouho je jasné, že klimatický cíl 55 procent převažuje,“ věří Oliver Geden z Nadace pro vědu a politiku (SWP). Myslí si, že klimatický zákon je důležitý – ale měl také silný symbolický charakter: „EU dosud vážně sledovala své klimatické cíle i bez komplexního zákona,“ říká Geden.

Například k předchozím cílům v oblasti klimatu byly přijaty právní akty, podle nichž byly členské státy poté povinny snížit emise prostřednictvím zákonů. Na zbytek se vztahuje evropský systém obchodování s emisemi. „Proto není klimatický zákon absolutně nezbytný, protože Evropská komise již byla schopna navrhnout podrobná nařízení, která poté přijaly členské státy a parlament.“ Klimatický zákon je však silným signálem. „Nyní je všem zemím a ekonomice jasné, že už není cesty zpět.“



Miliarda tun za deset let

Klimatický cíl do roku 2030 je srdcem a kostí sporu minulou středu přijatého zákona. Definuje kroky, v nichž bude pokračovat v příštích deseti letech. Ve srovnání s předchozím klimatickým cílem zvýšila EU svůj cíl o 15 procentních bodů. V souladu s tím musí EU nyní ušetřit více než miliardu tun skleníkových plynů – za méně než deset let. To je zhruba to, co bylo ušetřeno od roku 1990 – do 30 let.

Vědci a zelení politici si myslí, že to nestačí. „Cíl není kompatibilní s 1,5 stupni,“ komentuje měsíce výzkumník v oblasti klimatu Stefan Rahmstorf. Rozdíl mezi 55 procentním cílem a vyšším klimatickým cílem Parlamentu je téměř 300 milionů tun CO₂ – zhruba stejně jako emise CO Spain ve Španělsku.

Dnes stanovený 55 procentní cíl musí být nyní přenesen na členské státy. Také Německo bude pravděpodobně muset zostřit svůj klimatický cíl. Legislativní balíček „Fit pro 55“, který má Evropská komise v úmyslu předložit v červnu, by měl vyjasnit, jak přesně bude zátěž rozložena. Je to všestranný úder, který zasáhne všechny oblasti: je třeba reorganizovat obchodování s emisemi EU, evropské nařízení o emisích CO₂ pro vozidla, směrnici o obnovitelných energiích, zdanění energie a rozdělení zátěže mezi země. Na pořadu jednání jsou také cla na výrobky náročné na CO₂.



Podle pozorovatelů je zahrnutí takzvaných propadů kritičtější než celkový cíl. Účinek CO₂ v lesích nebo rašeliništích je kompenzován emitovanými skleníkovými plyny. Podle údajů EU je v členských státech každý rok vyrovnáno přibližně 250 milionů tun skleníkových plynů, například zalesňováním. Pokud zahrnete tyto takzvané propady CO₂, z 55 procent by pak bylo reálných 53 procent „skutečným“ snížením CO₂, vysvětlují kritici jako zelený politik Bloss. Ani zde se parlament nedokázal prosadit. Evropská komise zvažuje zvýšení podílu propadů na 300 milionů a následné přidání tohoto zvýšení k cíli v oblasti klimatu – cíl by pak mohl být více než 55 procent.

Oliver Geden se však rovněž zasazuje za to, aby se propady nemísily s celkovým klimatickým cílem. „Výkon uhelné elektrárny lze jasně vypočítat,“ říká politolog Geden. „Ale výpočet propadů je velmi složitá záležitost.“ Nikdo nemůže vědět, jak se les v příštích dvaceti letech vyvine, ať už vyhoří, bude napaden kůrovci nebo vykácen. „Proto je obrovské úsilí shromáždit tyto údaje, a ještě více plánovat politiku v oblasti klimatu na tomto základě,“ řekl Geden.

Odborník na klima Caspar se navíc domnívá, že se může snadno stát, že se propady stanou zdrojem CO₂ v důsledku probíhajících změn klimatu, ale stále se počítají jako propad.

Podle zasvěcených z jednání německé ministerstvo hospodářství údajně prosazovalo také propad účetnictví v rámci celkového cíle. Spolková ministryně životního prostředí Svenja Schulze to však nedokázala „odrazit“.

EU chtěla zazářit na klimatickém summitu USA, na summit jela ale jen s průměrným výsledkem.
Rychlé dohody bylo dosaženo v úterý večer, protože Evropská unie nechce cestovat na čtvrteční summit o klimatu s prázdnými rukama. Podle zasvěcených osob vyvinul extrémní tlak zejména prezident Emmanuel Macron – ačkoli 55 procentní cíl byl již hlášen OSN.


 

 


 

(Visited 408 times, 1 visits today)

Redaktor webu realitadne.cz, občanský aktivista žijící v Berlíně autor a překladatel ze zahraničních, zejména Německých médií zakladatel facebookové skupiny  STOP ilegální migraci Místopředseda spolku Tradiční rodina z.s. Email: zdenek.chytra@realitadne.eu  Profil na facebooku