Evropská komise mobilizuje 750 miliard eur na program obnovy

Po několik týdnů Evropská komise tajila svůj Koronový ekonomický program. Klíčové údaje jsou nyní jasné. Šéfka Komise Ursula von der Leyen hájí nová opatření jako pakt generací.

Po několik týdnů Evropská komise tajila svůj Koronový ekonomický program. Klíčové údaje jsou nyní jasné. Šéfka Komise Ursula von der Leyen hájí nová opatření jako pakt generací.

European Parliament, foto flickr licence CC 4.0 odkaz

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen porovnávala koronovou krizi s historickými výzvami Evropské unie. V projevu před Evropským parlamentem hovořila o založení Evropské unie po druhé světové válce a rozšíření po skončení konfliktu mezi Východem a Západem. „Dnes zažíváme svůj vlastní definující okamžik,“ řekl von der Leyen na zvláštním zasedání Parlamentu.

Ursula von der Leyen, foto flickr licence CC 4.0 odkaz

Ve svém projevu představila von der Leyen plánovaný program evropské hospodářské obnovy po koronové krizi. Plánuje se balíček v hodnotě 750 miliard EUR. 500 miliard eur z toho bude plynout jako nevratné granty a 250 miliard eur jako půjčky. U tohoto balíčku se půjčky na kapitálovém trhu budou půjčovat prostřednictvím dluhopisů jménem Evropské unie a společně se budou splácet po celá desetiletí.

Bavorský premiér Markus Söder (CSU) pro „Frankfurter Allgemeine Zeitung“ popsal 750 miliard eur jako „astronomicky vysokou částku“. Varoval před finančním přetížením Německa a požadoval strop dluhu. Nové plány Komise by nyní měly být „intenzivně diskutovány“. “V tom je hodně dobrého, některé věci jdou příliš daleko.” Například jednotné právo na výběr daní pro EU lze hodnotit velice skepticky. “

Von der Leyen uvedla, že pandemie postavila kontinent před obrovské výzvy a žádná země nemůže sama o sobě opravit ekonomické důsledky. “To je evropský okamžik.” Naše ochota jednat musí držet krok s výzvami, kterým všichni čelíme. “

Von Leyen zdůraznila, že v investicích existuje příležitost. „Krize, se kterou se nyní musíme vypořádat, je obrovská. Šance pro Evropu a naše odpovědnost za správné jednání v této situaci je však stejně velká. „Investice by neměly pouze chránit„ naše mimořádné úspěchy za posledních 70 let “, ale také položit základy digitální a klimaticky neutrální Unie. Cílem je „zelená, digitální a odolná Evropa“.

Program navržený von der Leyen je výrazně větší než francouzsko-německá iniciativa pro balíček ve výši 500 miliard EUR. Kromě toho chce von der Leyen navrhnout pravidelný víceletý finanční rámec pro roky 2021 až 2027 ve výši přibližně jednoho bilionu eur.

Cílem plánu obnovy je překonat nejhorší recesi v Evropě od druhé světové války. Podle oficiální prognózy se kvůli dočasnému zastavení pandemie v letošním roce hospodářství EU sníží o 7,4 procenta. Některé země, jako například Itálie, Španělsko a Řecko, byly obzvláště zasaženy. Země EU již vytvořily společnou záchrannou síť s úvěrovou pomocí až do výše 540 miliard EUR.

Program k hospodářské obnové v rámci domácího rozpočtu je jen dalším krokem. Co je ale nové: Prostředky financované prostřednictvím půjček mají být poskytovány především státům EU jako podpora, které nevracejí příjemci, ale všichni.

Německo a Francie minulý týden navrhly, aby si Evropská komise za pomoci záruk států Evropské unie  půjčila 500 miliard EUR a poskytla je jako podporu zemím a průmyslovým odvětvím zasaženým krizí.

Obzvláště pečlivě je sledováno německé postavení, protože Spolková republika je nejsilnější ekonomikou a největším přispěvatelem do rozpočtu EU. Německo navíc 1. července převezme předsednictví zemí EU na šest měsíců. Při řešení krize bude hrát obzvláště roli kancléřka Angela Merkelová.

Von der Leyenové plán obnovy je obdobou německo-francouzského konceptu. Také von der Leyen chce program financovat půjčkami. Za tímto účelem by státy EU měly ručit příspěvky do rozpočtu. V technickém žargonu: Vlastní kapitálový strop by se měl drasticky zvýšit. Dluh je pak splatný z rozpočtu EU po celá desetiletí.

K tomu by měly pomoci podle vůle Evropské komise nové vlastní příjmy pro Evropskou Unii z daní a odvodů. Diskutuje se o rozšíření evropského obchodování s emisemi, jakož i o digitální dani nebo takzvaném „plastovém poplatku.“

Mudr. Ivan David:

Členské státy by od příštího roku měly podle návrhu Komise platit dvojnásobné odvody do rozpočtu EU. Další peníze by podle týmu von der Leyenové měli Bruselu posílat rovnou občané a podniky. Součástí včera představeného VFR je i plán na zavedení daně z oxidu uhličitého, daně z plastu, daně z internetových webů a dalších daní, které by měly být finančními úřady vybírány v členských státech, ale posílány rovnou do pokladny EU. Dluhy by měli členské státy splácet od příštího roku formou vyšších odvodů do rozpočtu EU, z něhož by byly dluhopisy EU vykupovány zpět i s úrokem. Na splátky dluhu by podle návrhu Komise měla jít téměř polovina ročních rozpočtů EU.

Tyto peníze mají být podle Sapelliho určeny na granty soukromým firmám. Ovšem ne všem a rozhodně ne těm, které utrpěly ztráty kvůli COVID-19. Z těchto peněz má být budována infrastruktura pro mobilní sítě 5G, nebo dobíjecí stanice na elektromobily.

Některé země EU nesouhlasí s tím, že by měly být peníze z půjček poskytovány jako dotace, a nikoli pouze jako návratná půjčka zemím v krizi. Rakousko, Nizozemsko, Švédsko a Dánsko – „Frugal Four“ – vznesly námitku společně.

Tento plán ale není ničím novým, byl již připraven před Koronavirovou krizí, a to v souvislosti s krachující ekonomikou Itálie. Pokud by tento plán prošel, stala by se i Česká republika plátcem do rozpočtu EU již od příštího roku.

(Visited 74 times, 1 visits today)

Redaktor webu realitadne.cz, občanský aktivista žijící v Berlíně autor a překladatel ze zahraničních, zejména Německých médií zakladatel facebookové skupiny  STOP ilegální migraci Místopředseda spolku Tradiční rodina z.s. Email: zdenek.chytra@realitadne.eu  Profil na facebooku