GREAT RESET: SMART CITY – CHYTRÁ MĚSTA

By Mernestotz - Own work, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=93930105

Jedenáctým bodem Agendy 2030 pro udržitelný rozvoj je Vytvoření inkluzivních, bezpečných, odolných a udržitelných měst a obcí. V dokumentu Implementace Agendy 2030 pro udržitelný rozvoj v České republice uveřejněném na webových stránkách Ministerstva životního prostředí je cíl přirazený k tomuto bodu skládkovat do roku 2035 maximálně 10 % komunálních odpadů souladu s balíčkem EU k oběhovému hospodářství. Cíl snižovat skládkování odpadů je samozřejmě chválihodný, to už ale neplatí o způsobech, jakých má být tohoto cíle dosaženo a už vůbec to neplatí o ceně, kterou za to zaplatíme.

 

Cestou dosažení tohoto cíle je přechod na oběhové hospodářství a cena je potom omezení a zrušení osobního vlastnictví. Z dokumentu jednoznačně vyplývá, že o přechodu na nové ekonomické modely věděly všechny vlády, a to již od roku 2015, kdy se Agenda 2030 pro udržitelný rozvoj na půdě OSN přijímala.
Poslední politické kroky na úrovni Evropké Unie nám dávají jasný ukazatel, že Velký reset – politickou a ekonomickou přeměnu – je nutné brát již skutečně velice vážně. Před necelými dvěma týdny, 21. dubna informoval německý mainstreamový deník SPIEGEL o položení právního základu pro Evropskou Zelenou dohodu, známou také pod názvem Green Deal. Tři nejdůležitější instituce Evropské Unie: Evropská rada, Evropský parlament a Evropská komise se po náročných jednáních dohodly na takovém klimatickém zákoně EU. Nyní je již proto právně závazné, že Evropská unie musí přeměnit své ekonomiky na průmyslová odvětví bez CO2, stejně tak i výrobu elektřiny a tepla, přejít na elektromobily a zavést stavebnictví a zemědělství šetrné ke klimatu.



Zelený úděl nebude pro obyčejné lidi znamenat nic jiného, než další omezování práv a svobod, nadměrné zvýšení daní a odvodů, zvýšení cen vody, elektřiny a potravin – a to samozřejmě v zájmu údajné záchrany planety a záchrany klimatu a zajištění inkluzivní, ekologické a spravedlivé budoucnosti. Dochází k destrukci průmyslu, a to v rámci přeměny v průběhu 4. průmyslové revoluce. Vrací se doba pětiletek, centralizace a kolektivizace.

Přesuňme se nyní do Německa, kde je na vzestupu „zelený komunismus“ a které udává politické a hospodářské noty celé Evropě. Již není žádným tajemstvím, že německá kancléřka Angela Merkelová a její vlády v Německu pomalu a postupně otevíraly pomyslné politické dveře „zeleným revolucionářům“. Jako jeden z mnoha důkazů lze uvést vládní brožuru s názvem „Smart City Charta: Digitale Transformation in den Kommunen nachhaltig gestalten – Charta Smart City: Udržitelná digitální transformace v obcích“, která byla vydána pod hlavičkou Spolkového ministerstva životního prostředí a ke stažení je na oficiálních webových stránkách Spolkového ministerstva vnitra.

»Smart City« – pěkný výraz, za kterým se ale skrývá naprostá hrůza. Brožura popisuje budoucnost tak, jak jí připravili zadavatelé poradců kancléřky Angely Merkelové. Brožura „Charta Smart City: Udržitelná digitální transformace v obcích“, kterou vydalo „Spolkové ministerstvo pro životní prostředí, ochranu přírody a jadernou bezpečnost“, podává obraz budoucnosti, ve které pro nás budou dělat důležitá rozhodnutí stroje, naše životy digitálně spravovat a sledovat. Z celé brožury je potom zásadní strana 43, která otevřeně v kapitole „Vize hyper-propojené planety“ popisují přesně to, co nám předkládá Světové ekonomické fórum. Život bez vlastnictví, bez demokratických voleb a pod plnou digitální kontrolou.



Zde je přeložená celá kapitola se všemi body:

Vize hyper propojené planety

Jak by potom mohla taková hyperpropojená planeta vypadat? Můžeme popsat některé vize nebo narušení, které může Internet of NO things přinést:

  1. Zdrojově efektivní super společnost
    Společnost, ve které žádná budova není prázdná, ale je neustále optimálně využívána. Auta již nejezdí prázdná. Nová zařízení a stroje generují vlastní energii. Pro ty, kteří pracují na senzorech Energy Harvesting, se diskuse o centralizovaných velkých elektrárnách jeví jako zbytečná.
  2. Společnost po výběru
    Volbu nahrazuje umělá inteligence: nikdy se nemusíme rozhodovat, zda jet konkrétním autobusem nebo vlakem, ale rovnou se dostaneme nejrychlejší cestou z bodu A do bodu B. Nikdy nezapomeneme na naše klíče, peněženky nebo hodinky.

  3. Post-vlastnická společnost
    S informacemi o dostupném sdíleném zboží a zdrojích nemá smysl něco vlastnit: soukromé vlastnictví se může skutečně stát luxusem. Data by mohla doplňovat nebo nahrazovat peníze jako měnu.

  4. Postmarketová společnost
    Trhy jsou v zásadě informační systémy, které přidělují zdroje. Jako informační systém však trh funguje velmi jednoduše. Pouze naznačuje, že osoba koupila to či ono; ale nevíme proč. V budoucnu nám budou senzory schopny poskytovat lepší data než trhy.

  5. Postenergetická společnost
    Aby bylo možné senzory používat všudypřítomně, musí být energeticky účinné a energeticky soběstačné. Má-li dojít k datové revoluci, musí se získávání energie – schopnost generovat a ukládat energii v makro, mikro nebo nano měřítku – stát každodenním životem.

  6. Společnost po hlasování
    Jelikož víme přesně, co lidé dělají a chtějí dělat, není tolik zapotřebí voleb, většinového hlasování nebo hlasování. Údaje o chování mohou nahradit demokracii jako systém sociální zpětné vazby.



Přejďeme nyní ke zvyšování cen fosilních paliv. V Německu se plánuje drastické zvyšování cen, České republice se zdražování taktéž nevyhne.

Úředníci spolkového ministerstva životního prostředí plánují v příštích čtyřech letech postupně zvyšovat cenu CO2 na 100 eur. To samozřejmě extrémně navýší ceny nafty, benzínu a topných olejů.

Patrick Graichen je nejen ředitelem think tanku „Agora Energiewende“, ale také úředníkem spolkového ministerstva životního prostředí a v současné době je na dovolené. Je jedním z těch odborníků, kteří chtějí změnit zákon o ochraně klimatu spolkové vlády šestiklíčovým programem tak, aby splňoval požadavky federálního ústavního soudu.

Cena CO2 je v současné době 25 eur za tunu. Takto to upravuje zákon o obchodování s emisemi paliv (BEHG). Podle BEHG se do roku 2025 postupně zvýší na 55 eur. Dosud umožnila kompenzovat zmeškané cíle v následujících letech. Ale to je přesně to, proti čemu soud naráží. Automatické zvýšení ceny CO2, pokud dojde k nesplnění cíle, umožňuje „okamžité přizpůsobení“. Nyní existuje řešení pro federální vládu a Bundestag, pokud se rozhodnou pro toto zvýšení pomocí srovnatelně účinných opatření. To navrhuje společnost Agora Energiewende.

Graichen chce v příštích čtyřech letech postupně zvyšovat cenu CO2 na 100 eur. Výnos lze použít k úplnému financování zrušení příplatku podle zákona o obnovitelných zdrojích energie (EEG). Již v lednu 2022 by cena CO2 měla být 45 eur. V evropském systému obchodování s emisemi musí cena certifikátu do roku 2030 vzrůst na 60 nebo 70 eur. Agora požaduje ukončení uhlí již v roce 2030. Podle současné právní situace bude poslední uhelná elektrárna v Německu vypnuta nejpozději do roku 2038. Agora Energiewende prosazuje stanovení cíle klimatické neutrality v zákoně o ochraně klimatu již v roce 2045

Svobodné rádio – STUDIO BERLÍN – Archiv pořadů


Smart City Charta dokument PDF v němčině 

( doporučujeme  Strana 43, body, 2, 3 a 6)


(Visited 441 times, 1 visits today)

Fotograf, autor, administrátor a vlastník domény realitadne.cz Spolupracovník Raptor-TV.cz a Hej, Občané z.s. Profil na Facebooku www.michalhurby.eu Fotogalerie na Flickr | email:webmaster@michalhruby.eu