Kroniky Italie – Invaze

Fotka od Jim Black z Pixabay

Migrace vždy existovala, existuje a vždy existovat bude. Ovšem není migrace jako migrace. Musíme rozdělovat migraci minimálně do dvouch hlavních  skupin a to na migraci legální a na migraci nelegální.

Legální migrace – tedy migrace kontrolovaná, může být z velké většiny také přínosná. Lidé migrují na základě pracovního nebo jiného povolení a podnikatelské činnosti. Určité procento migruje i z různých rodinných důvodů, jako je svatba a nebo sloučení rodiny. Co se týče sloučení rodiny, tak tam často existují spekulace a většinou se to týká mimoevropských států.

Víme, že čím větší je  přítomnost cizinců, tím větší má přímý vliv na místní způsob života a kulturu, speciálně přicházejíli z muslimských zemí, tedy ze zemí s odlišným způsobem života a s jinak nastavenými hodnotamy.  Jelikož mluvíme o Itálii  tak bych uvedla pro zajímavost 15 italských okresních měst s více než 15% rezidentních cizinců z celkového počtu obyvatel k 31. prosinci 2019 dle oficiální tabulky ISTAT. Zde se jedná o všechny cizince, tedy i o ty evropské.

  • Prato (21,7%)
  • Milano (20,1%)
  • Piacenza (19,2%)
  • Brescia (19,2%)
  • Parma (17,4%)
  • Padova (17,0%)
  • Bergamo (16,5%)
  • Reggio nell’Emilia (16,4%)
  • Modena (16,1%)
  • Cremona (15,8%)
  • Firenze (15,7%)
  • Novara (15,6%)
  • Vicenza (15,6%)
  • Bologna (15,5%)
  • Torino (15,2%)

 

V obou případech určité procento migruje i z různých rodinných důvodů, jako je svatba a nebo sloučení rodiny. Co se týče sloučení rodiny, tak tam často existují spekulace a většinou se to týká mimoevropských států nebo přesněji států mimo evropskou unii.

NELEGÁLNÍ MIGRACE

Fotka od Yildiray Yücel Kamanmaz z Pixabay

Zde se dostáváme k nelegální migraci, které se budu věnovat podrobněji. Pro porovnání uvedu několik ůdajů z nedávné minulosti.

Údaje oficiálních statistik na základě hlášeného pobytu samozřejmě nezahrnují  cizince, kteří v četném počtu pobývají na území státu nelegálně. Organizace s názvem Fondazione ISMU, jejíž akronym znamená Iniziativy a studie o multietnicitě, odhaduje přítomnost nelegálních cizinců na italském území k 1. lednu 2014 na 300 000 jednotek (což odpovídá 6% v poměru k legálním cizincům), stejná nadace odhadovala počet nelegálních cizinců v roce 2012 na 326.000.

V Itálii nelegální přistěhovalectví roste také díky osobám, které překračují povolenou délku pobytu. Jsou to cizinci, kteří po povoleném vstupu do země zůstávají po skončení platnosti víza nebo po skončení povolení k pobytu, které jim bylo z různých důvodů uděleno. Podle oficiálních údajů ministerstva vnitra k tomuto fenoménu došlo v minulosti např. v roce 2005, kdy to bylo 60% z celkového počtu nelegálních přistěhovalců (63% v první polovině roku 2006). Dalších 25% nelegálních přistěhovalců přijelo nelegálně z jiných schengenských zemí, díky zrušení kontrol na vnitřních hranicích (24% v prvních šesti měsících roku 2006). Pouze 15%  nelegálního přistěhovalectví tehdy pocházelo ze středomořských tras.

Příliv migrantů nelegální cestou

V době dnešní migrační krize v Itálii nelegální migrace rapidně stoupla, a to především trasou přes moře.

Počet migrantů v těsném období před dnešní migrační vlnou

Počet příjezdů přes středozemní moře v roce 2008 dosáhl počtu 36.951 osob. V letech 2009–2010, rovněž v návaznosti na dohody, které uzavřela Berlusconiho vláda s Kaddáfího vládou v Libyi, se počet příjezdů snížil na  9.573 v roce 2009 a na 4.406 v roce 2010. V té době byl ministrem vnitra Roberto Maroni z Ligy severu, která byla součástí Berlusconiho koaliční vlády. V roce 2012 dostala Itálie trest od Evropského soudu pro lidská práva za porušení zákazu kolektivního vyhoštění a za vystavení migrantů nelidskému a ponižujícímu zacházení v Libyi a riziko repatriace z Libye do nebezpečných zemí původů, a to proto, že Itálie na základě dohod s Kaddáfím vracela migranty zadržené na moři zpět do Libye. V roce 2011, s nástupem “arabského jara” v Tunisku, Libyi a Egyptě, připlulo 62.692 migrantů, téměř polovinu připlula z Tuniska.

Na italském pobřeží se dnes vyloďují migranti, kteří nelegálním způsobem překročili námořních hranice většinou ekonomičtí migranti hledající lepší pracovní podmínky. Uprchlíků, kteří prchají před ozbrojeným konfliktem nebo perzekucí, kteří mají nárok na azyl mnohem méně. Jsou potvrzeny také příjezdy teroristů a amnestovaných kriminálníků, speciálně z Tuniska.  V posledních letech jsou hlavními zeměmi nalodění migrantů země severní Afriky – zejména Libye, Tunisko a Egypt, ale také Turecko a Řecko.

Od roku 2014, kdy vypukla druhá občanská válka v Libyi a uprchlická krize ze Sýrie došlo k novému výraznému nárůstu vylodění.

V roce 2014 přistálo na italských pobřežích 170.100 uprchlíků a migrantů (z celkového počtu 220.194, kteří do EU přijeli nelegálně přes Středozemní moře v roce 2014), což je obrovský nárůst oproti roku 2013, kdy jich přistálo 42.925. V roce 2014 do Itílie připlulo 141.484 z Libye, 15.283 z pobřeží Egypta a 10.340 z pobřeží Turecka. Hlavními zeměmi státního občanství vyloděných zemí byly Sýrie (42.323), Eritrea (34.329), Mali (9.908), Nigérie (9.000), Gambie (8.691), Somálsko (5.756) a Egypt (4.095). Nárůst vylodění byl způsoben jednak větším počtem uprchlíků přicházejících zejména ze Sýrie v důsledku syrské občanské války, jednak větší snadností opuštění libyjského pobřeží v důsledku panující anarchie vyvolané občanskou válkou v Libyi, která je historicky zemí nejen tranzitu, ale také destinace afrických ekonomických migrantů. V roce 2014  byly v Evropě kladně přijaty žádosti o azyl zejména v případě Syřanů (95%) a v přépadě Eritrejců (89%).  Jen velmi málo Syřanů a Eritrejců však požádalo o azyl v Itálii (500 Syřanů a 480 Eritrejců ), zatímco většina chtěla do severní Evropy (zejména Německa a Švédska), a to navzdory dublinskému nařízení, které vyžaduje, aby žadatelé o azyl požádali o azyl v první zemi příjezdu.


ČTĚTE TAKÉ:

 


Rok 2014 byl v Itálii i ve zbytku Evropy rekordním rokem v počtu nových žádostí o azyl. V Itálii bylo podáno 64.625 žádostí o azyl (v roce 2013 JICH BYLO 26 620). Žádostí o azyl v celé EU, BYLO V ROCE 2014 – 625.920. V roce 2013 – 431.090; Mezi prvních pět národností žadatelů o azyl v Itálii v roce 2014 patřila Nigérie (10.135), Mali (9.790), Gambie (8.575), Pákistán (7.150) a Senegal (4.675). Na konci roku 2014 bylo v přijímacích zařízeních pro žadatele o azyl v Itálii umístěno 66.066 osob. V roce 2015 bylo 83.970 žádostí o azyl; k 31. prosinci 2015 bylo v přijímacích zařízeních ubytováno 103.792 žadatelů o azyl. Prvními třemi národnostmi osob, které v Itálii v roce 2014 získaly postavení uprchlíka nebo jinou formu mezinárodní ochrany, byly Pákistán (2.420), Afghánistán (2.400) a Nigérie (2.145).

V roce 2015 bylo o podaných žádostech o azyl přijato 71.110 rozhodnutí; z toho bylo 29.535 (41%) úspěšných, zatímco 53% bylo odmítnuto.

V roce 2015 přistálo v Itálii 153.842 migrantů, což je o 9% méně než v roce 2014. S výjimkou drastického snížení počtu syrských uprchlíků, kteří se přesunuli na trasu z Turecka k řeckému pobřeží (kde v roce 2015 přistálo 856.723 uprchlíků a migrantů v souvislosti s evropskou uprchlickou krizí). Hlavními národnostmi deklarovanými v době vylodění v Itálii zůstala Eritrea (38.612), Nigérie (21.886), Somálsko (12.176), Súdán (8.909), Gambie (8.123), Sýrie (7.444) a Mali (5.752).

V roce 2016 se v Itálii vylodilo181.436 osob: migranti nigerijské národnosti, kteří přijeli v počtu 37.551 překročili  počet migrantů eritrejské národnosti, kterých přijelo 20.718. Obecně narostl příliv migrantů pocházejících ze západní Afriky (13.342 z Guineje, 12.396 z Pobřeží slonoviny, 11.929 z Gambie, 10.327 ze Senegalu, 10.010 z Mali, dále následuje Súdán (9.327), Bangladéš (8.131) a Somálskem (7.281).

Od července 2017 začaly vykládky významně klesat po několika dvoustranných dohodách s vládami Libye a Nigeru, libyjskými kmeny Fezzan a některými milicemi působícími v oblasti Sabratha.

V roce 2017 připlulo 119.369 migrantů, ve 2018 jich bylo 23.370, v roce 2019 – 11.471. Zde byla jasná souvistlost nízkého přílivu migrantů díky působení ministra vnitra Mattea Salviniho z Ligy a to od 1. června 2018 do 5. září 2019 a to i přes to, že musel čelit četným obstrukcím ze strany koaličního partnera v účelové vládě s Hnutím 5 hvězd a premiéra Conteho. V roce 2019 připlulo 11.471 a v roce 2020  jich bylo 34.134.

V roce 2021 připlulo k 05.03.2021 nelegální cestou 5.668 migrantů.

Od minulého roku do dnešního dne připlulo nelegálním způsobem v době nouzového stavu přibližně 40.000 osob. Pro přesnost uvádím, že nouzový stav byl vyhlášen kvůli koronaviru SARS – CoV – 2…

Od roku 2014 se rozmohl v oblasti organizované nelegální masivní migrace další problém. Neziskovkové organizace různých států (nejvíce z Německa) začali do Itálie migranty převážet a to nátlakovým způsobem a způsobem narušující platné zákony. Tyto neziskovky, jak se konečně prokázalo i u soudu, jednali mnohdy po dohodě s pašeráky a za úplatu.

Toto bude tématem dalšího dílu – působení neziskovek – pašeráků a obchodníků s lidským masem a soudy, včetně soudů, kterým čelí Matteo Salvini za to, že měl tu odvahu chránit hranice své země a tím pádem i celé Evropy.

  •     Kroniky Italie – Invaze

Monika Pilloni: Svobodné rádio  ze studia Itálie v pořadu ITALSKÉ KRONIKY.


(Visited 300 times, 1 visits today)

Zajímá se o aktuální politické dění v Evropě. Žije v Itálii. Monika Pilloni Blog Její články z blogu jsou přejímány s jejím souhlasem.