KVŮLI KORONAVIROVÝM OPATŘENÍM DRASTICKÝ NÁRŮST JINÝCH NEMOCÍ

Ilustrační foto: Photo by form PxHere

S velice závažnou zprávou přišla překvapivě německá veřejnoprávní televize ARD. Kvůli neuskutečněným návštěvám lékařů a nemocnic nebylo v období Korony objeveno a léčeno mnoho dalších nemocí – to ukazuje průzkum Report Mainz na odborných klinikách.

Pro Petera Hollause to momentálně nejsou dobré dny. Vedoucí lékař plicního oddělení Marienhaus Klinikum v Mohuči stojí v uličce v chirurgickém oděvu se sklopenýma očima. “Je to pro nás opravdu bolestivé,” říká. “Když sedíme na nádorových konferencích a vidíme, že už nemůžeme pacientovi pomoci svým uměním, protože stádium rakoviny pokročilo příliš daleko. To je pro nás těžké.”

Na klinice Marienhaus bývali schopni operovat dobrých 41 procent pacientů – lidi s většinou menšími nádory na plicích, často s velkou šancí na uzdravení. Letošní čísla jsou velmi odlišná. Existují podstatně závažnější případy. Lékaři nyní mohou operovat jen čtvrtinu postižených pacientů – u ostatních jsou podle vedoucího lékaře Hollause nádory tak velké, že by pacienti operaci nepřežili.

Výrazně horší šance na uzdravení

To, co se aktuálně děje na klinice Marienhaus v Mohuči, je realitou na mnoha klinikách v Německu. Report Mainz se zeptal 20 nemocnic s největším počtem pacientů s rakovinou plic. Z těch, kteří byli schopni poskytnout informace, nyní 71 procent vidí více pacientů s těžkými plicními nádory než před Koronou v roce 2019. I když čísla nemohou být reprezentativní, vykazují špatný trend. Například na hrudní klinice v Heidelbergu je nárůst o 20 procent a lékaři v Evangelické plicní nemocnici v Berlíně evidují o ​​pětinu více těžších případů.

Pro pacienty to znamená: strach. Pokročilá rakovina plic je obtížně léčitelná. “To znamená, že můžeme získat čas prostřednictvím našich terapií,” říká Peter Hollaus. “Ale my jim už nemůžeme nabídnout lék.” Někteří z pacientů, které nyní vídá, jsou staří přátelé: “Právě jsme měli pacienta, kterému před čtyřmi měsíci diagnostikovali podezřelou změnu, a právě šel domů.” Nyní je zpět, jediný rozdíl je v tom, že už mu není pomoci. To ho přivádí k šílenství, potvrzuje doktor Hollausi.


TAKÉ JSME PSALI:


Miliony odložených ošetření

Strach z koronaviru, riziko infekce v ordinaci nebo v nemocnici – to mělo v posledním roce dramatický dopad. Podle údajů Ústředního ústavu pro zákonné zdravotní pojištění bylo zrušeno více než 20 milionů ošetření. Na začátku roku 2021 také došlo k výraznému propadu. V nemocnicích byla situace podobná. Podle Vědeckého ústavu AOK byl pokles mezi říjnem 2020 a únorem 2021 ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku 20 procent, na jaře 2020 to bylo dokonce o 27 procent méně než v roce 2019.

Důsledky pociťují i ​​kliniky pro léčbu cukrovky, i zde se Report Mainz zeptal 20 klinik s nejvíce pacienty. Výsledky nejsou sice reprezentativní, ale také vykazují tendenci: V případě cukrovky 50 procent klinik, které si vedou statistiky, zaznamenalo výrazný nárůst těžkých případů. Pokud jde o bolest, 44 procent uvádí výrazné zhoršení situace svých pacientů – většinou proto, že zmeškali návštěvu lékaře.

Pro Ruth Heckerovou, předsedkyni Aliance pro bezpečnost pacientů, jde o vedlejší škody způsobené neúspěšnou krizovou komunikací v posledním roce pandemie. “Před rokem a půl jsme před tím varovali, a adresovali to přímo politikům,” říká. „Vlastně se domnívám, že spolkový ministr zdravotnictví, na kterého se všichni dívali, ke kterému byli všichni vedeni, který byl figurkou v krizi, měl převzít větší odpovědnost a konkrétně informovat cílové skupiny: Vraťte se do nemocnic, vraťte se do praxe, zavolejte jim, podívejte se! Jsou si jisti, že jste to mohli podpořit příklady osvědčených postupů.” Splněno toho bylo ale příliš málo. Následky jsme nyní pocítili.

Spolková vláda nevidí žádná selhání

Spolkové ministerstvo zdravotnictví vysvětluje, že vždy bylo jasně řečeno, že odkládat by se měly pouze operace, které nejsou z lékařského hlediska naléhavé. Dne 30. května 2020 ministr apeloval na obyvatelstvo, aby více chodilo k lékaři a v únoru 2021 prosadil screening kolorektálního karcinomu. Na téma upozornil v srpnu 2020 i šéf Spolkového centra pro zdravotní výchovu a také pacientský komisař spolkové vlády. Bez ohledu na to je třeba upozornit, „že o tom, co je medicínsky a terapeuticky nezbytné, rozhodují ošetřující lékaři, kteří své pacienty znají a kteří dokážou nejlépe posoudit příslušnou situaci s přihlédnutím k celkovým okolnostem“.

Ruth Hecker, předsedkyně organizace Patient Safety Action Alliance, obviňuje ministerstvo z toho, že udělalo příliš málo: “Musíte stále něco takového sdělovat.” Pokud by ministr měl vysílací zabezpečení, pak by se zabezpečení dostalo také k širší populaci, říká.

Jak dlouho lze následky selhání léčby pociťovat, není zatím jasné. V Marienhaus Klinikum v Mohuči se ale lékaři obávají, že současná dramatická situace v jejich nemocnici je jen začátek. Rakovina plic je často objevena jen náhodou – kvůli neúspěšné léčbě se snížil i počet náhodných objevů. “To je vlastně to, co vás trápí mnohem víc, je to, že existuje spousta lidí, kteří jsou venku s rakovinou plic a nevědí o tom. A až to zjistí, bude už pozdě,” řekl šéf lékař Hollaus.


(Visited 194 times, 1 visits today)

Redaktor webu realitadne.cz, občanský aktivista žijící v Berlíně autor a překladatel ze zahraničních, zejména Německých médií zakladatel facebookové skupiny  STOP ilegální migraci Místopředseda spolku Tradiční rodina z.s. Email: zdenek.chytra@realitadne.eu  Profil na facebooku