Problém odstrčení – s útrapami proti migračnímu tlaku

Ilustrační foto: Fotka od Gerd Altmann z Pixabay

Řecko odolává tomu, aby se znovu stalo epicentrem uprchlické krize. Podle zpráv roste počet takzvaných pushbacků, které nevládní organizace kritizují jako nezákonné. Tlak na vnější hranici EU se zvyšuje a Turecko toho dobře využívá.

Situace ve východním Středomoří je napjatá – a Řecko očividně na mnoho lodí migrantů reaguje stále tvrději. Alespoň to naznačují data a pozorování turecké pobřežní stráže a různých nevládních organizací (NGO). Při vší opatrnosti při pohledu na čísla různé zdroje naznačují trend.

V souladu s tím se v Egejském moři v poslední době zvýšily takzvané tlaky. Podle zpráv jsou migranti odrazeni řeckou pohraniční stráží na otevřeném moři a tlačeni do Turecka – často bez kontroly práva lidí na ochranu.

Pokud porovnáte srpen loňského roku se srpnem letošního roku, zaznamenala turecká pobřežní stráž nárůst pushbacků o více než polovinu (ze 40 na 61 incidentů). Počet odmítnutých lidí zůstal zhruba stejný (každý kolem 1 500). Rozdíl je vážnější v prvním zářijovém týdnu: Podle tureckých údajů se počet zatlačení více než zdvojnásobil, z loňských šesti na 15 (údaje od 1. do 8. září). Zatímco loni bylo ve stejném období odmítnuto 127 migrantů, letos to mělo být 486.

Další odmítnutí zaznamenala také norská nevládní organizace Aegean Boat Report (ABR), která dokumentuje pokusy o plavbu mezi Tureckem a Řeckem. V srpnu bylo zabráněno 89 plavbám. Rozsah se „drasticky zvýšil“, zejména od poloviny srpna, říká zakladatel ABR Tommy Olsen v rozhovoru pro WELT.

Něco podobného hlásí berlínské sdružení Mare Liberum, které sleduje situaci lidských práv migrantů na turecko-řecké námořní hranici. „Od té doby, co řecké a evropské úřady začaly v březnu 2020 systematicky tlačit lidi zpět na vnější hranice EU, nikdy nebyl měsíc s tolika případy zpětného rázu, jako v srpnu 2021,“ uvádí se v prohlášení. V souladu s tím bylo při 63 incidentech odvráceno 1477 lidí.

Regionální soutěž mezi Řeckem a Tureckem

Při klasifikaci pushback dat tímto způsobem je však třeba vzít v úvahu, že odesílatelé nejsou politicky neutrální. Aktivisté nevládních organizací většinou bojují za mnohem liberálnější uprchlickou politiku v EU. Řecká vláda také obviňuje některá sdružení ze spolupráce s pašeráky. V červenci 2021 a září 2020 zahájila policie trestní řízení proti humanitárním pracovníkům na řeckém ostrově Lesbos.

Obvinění: špionáž a napomáhání nelegálnímu vstupu. Říká se, že migrantům na tureckém pobřeží poskytli prostřednictvím messengera informace o operacích řecké pobřežní stráže. Není známo, kterých klubů se to týká. Mluvčí policie nedávno odkázal na probíhající vývoj a řekl, že dosud nedošlo k žádnému zatčení.

Turecko naopak regionálně konkuruje Řecku. Ankara se chce také postavit k uprchlické otázce jako humanitární země, která nese většinu břemene sama. Kritika Řecka a EU tuto strategii hraje. V minulosti turecký prezident Recep Tayyip Erdogan opakovaně instrumentalizoval uprchlíky pro své vlastní účely.

Řecko má naopak zájem na nízké míře migrace. S ohledem na dramatickou politickou situaci v Afghánistánu se Athény brání tomu, aby se znovu staly epicentrem krize, a spoléhají proto na izolaci. Vláda však popírá, že by prováděla nezákonné tlačení: „Jako každá země máme právo a povinnost chránit své hranice. Děláme to v souladu s evropskými předpisy a mezinárodním právem, “říká ministr pro migraci Notis Mitarakis.

Různá média a organizace ukázaly, že řecká pobřežní stráž skutečně používá posuny (například zde, zde a zde). Podle odborníků je při tom mnoho pohraničníků násilných. „Z našeho výzkumu a svědectví víme, že tlačenky jsou téměř vždy doprovázeny násilím,“ řekl před časem WELT výzkumník migrace Bernd Kasparek.

V případě hromadného odmítnutí migranti často nedostanou příležitost požádat o azyl. Někteří právníci proto považují všechny zatlačení za odporující mezinárodnímu právu. Gillian Triggs, zástupkyně vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, také označuje posuny za „jednoduše a jednoduše nezákonné“.

Nouze je často věcí úsudku

Expert na evropské a mezinárodní právo Daniel Thym v článku pro „Frankfurter Allgemeine Zeitung“ argumentuje odlišně. “Ani Ženevská úmluva o uprchlících neobsahuje individuální právo být přijat se slovem ‘azyl’ na jakékoli hranici na světě,” píše. Pokud by byly lodě použity k „pašování migrantů“, musely by v případě potřeby změnit kurz.

Je nesporné, že lidé v nouzi na moři musí být zachráněni. To, co představuje stav nouze, je však často věcí úsudku. Rovněž platí zákaz posílání lidí zpět na místo, kde jim hrozí pronásledování. Například pro Turecko by „požadovat vyšetření případ od případu bez výjimky nakonec zavedlo právo na azyl zadními vrátky“.

Řecká vláda každopádně vyhlásila Turecko za „bezpečnou třetí zemi“ pro lidi různého původu, včetně Afghánců. Nyní můžete být posláni zpět bez individuálního vyšetření kvůli nepřípustnosti vaší žádosti o azyl – teoreticky. V praxi Turecko rok a půl nepřijímalo zpět odmítnuté žadatele o azyl.

Skutečnost, že několik agentur nyní v posledních týdnech hlásí rostoucí počty odstrků, zapadá do celkové situace bez ohledu na právní posouzení. Protože tlak na jihovýchodní vnější hranici EU roste. Tolik migrantů z Turecka v současné době vstupuje do EU, jak tomu bylo od počátku pandemie, jak ukazuje důvěrná zpráva Komise EU, nedávno citovaná ve WELT AM SONNTAG. Jedním z důvodů je to, že migrace se na vrcholu pandemie ztěžovala – v důsledku toho se nyní pokoušejí i ti, kteří by migrovat chtěli dříve.

Agentura OSN pro uprchlíky UNHCR také zdokumentovala rostoucí trend přílivu migrantů na řecké ostrovy. Ze 453 v srpnu loňského roku toto číslo stouplo na 561 v srpnu – nárůst téměř o čtvrtinu. Celkově jsou však čísla na nízké úrovni a zdaleka se nepřibližují rozsahu několika měsíců v letech 2015 a 2016, kdy tam dorazily statisíce lidí.


(Visited 46 times, 1 visits today)

Redaktor webu realitadne.cz, občanský aktivista žijící v Berlíně autor a překladatel ze zahraničních, zejména Německých médií zakladatel facebookové skupiny  STOP ilegální migraci Místopředseda spolku Tradiční rodina z.s. Email: zdenek.chytra@realitadne.eu  Profil na facebooku