SKANDÁL S FALEŠNÝMI POČTY POSTELÍ JIP V NĚMECKU OPĚT NABÍRÁ NA SÍLE

Překvapivě německá veřejnoprávní televize ARD a další televizní společnosti spadající do konzorcia veřejnoprávních médií nadále rozkrývají obrovský podvod s hlášením falečných počtů kovidových postelí na jednotkách intenzivní péče, na jehož základě byly spolkovou vládou zavedeny restrikce, omezení a lockdowny, jenž byly nejdrastičtější od dob druhé světové války. A úplně zbytečně.

V roce 2020 bylo ze zdravotního pojištění vyčleněno na nová lůžka intenzivní péče velké množství finančních prostředků. Některé kliniky v tomto procesu vybudovaly úžasné kapacity. Podle průzkumu veřejnoprávních médií WDR, NDR a SZ se však mnoho postelí nachází ve skladech. A chybí také ošetřovatelský personál.

Před vypuknutím koronavirové pandemie neměla pravděpodobně žádná jiná země na světě tolik lůžek intenzivní péče jako mělo Německo. Podle statistik OECD bylo v průmyslových zemích vyčleněno v průměru dvanáct lůžek intenzivní péče na 100 000 obyvatel. V Kanadě jich bylo 13, ve Francii 16, v USA 17, ale v Německu to bylo 34 nemocničních lůžek pro těžce nemocné.

V březnu 2020 nicméně německé ministerstvo zdravotnictví s ohledem na koronavirovou pandemii požádalo nemocnice o navýšení již tak vysokého počtu kapacit. Proto byl oznámen program financování, který slíbil každé klinice 50 000 eur na nové lůžko intenzivní péče.

V loňském roce bylo na německé kliniky od státu převedeno 686 milionů eur, takže matematicky by muselo existovat přibližně 13 700 nových lůžek intenzivní péče – kromě 28 0000 lůžek, která již byla v té době k dispozici. Ale ani pro Spolkový kontrolní úřad, jak uvádí ve své nejnovější zprávě ze začátku června, nebylo pochopitelné, kde jsou tyto postele. Ministrovi zdravotnictví Jensovi Spahnovi úřad vytkl, že jeho resort „dosud nebyl schopen spolehlivě určit počet lůžek intenzivní péče, která byla skutečně zřízena nebo dodatečně zakoupena“.

S tím by měl být nyní již konec: Spolkové ministerstvo zdravotnictví (BMG) zveřejnilo na svém webu Excelovou tabulku, která dosud zůstala veřejnosti nepřístupná, z níž je vidět, jak vysoké peněžní toky šly do každé jednotlivé nemocnice v Německu na pořízení nových lůžek intenzivní péče.

Samotné ministerstvo nyní zřejmě pochybuje o tom, zda bylo při zřizování lůžek intenzivní péče vždy vše v pořádku – nebo zda existují kliniky, které tímto způsobem jednoduše vydělávaly peníze na lůžka, která ve skutečnosti nebyla nově vytvořena.

Nedůvěru vzbuzuje dopis státního tajemníka BMG Thomase Steffena ze dne 21. června adresovaný spolkovým zemím a médiím WDR, NDR a „Süddeutscher Zeitung“ (SZ). V něm Steffen žádá spolkové země, aby do 15. července „požadovaly od nemocnic konkrétní důkazy ve formě faktur, výkazů nákladů a podobně pro nákup nových lůžek intenzivní péče“. Ministerstvo se především zajímá o to, „zda a v jakých případech by nemocnice nemohly ověřit nákup nových lůžek jednotek intenzivní péče nebo přeměnu stávajících lůžek na lůžka intenzivní péče“, a proto „byly provedeny zpětné platby z důvodu nedostatek důkazů“.

Toto téma právě teď způsobuje velké potíže. Zákonné fondy zdravotního pojištění (GKV) tlačí především na prověření budování kapacit nových lůžek intenzivní péče, která byla zakoupena, protože většinu musely hradit ze svých prostředků prostřednictvím zdravotního fondu. Soukromé zdravotní pojišťovny nepřispěly ničím.

„Následná účast soukromých zdravotních pojišťoven na financování není plánována,“ uvedl mluvčí BMG Hanno Kautz na vyžádání. Na schůzi představenstva Národní asociace zákonných zdravotních pojišťoven se dokonce uvádí, že zástupci zahájili trestní vyšetřování. Místopředsedkyně statutárního zdravotního pojištění Stefanie Stoff-Ahnis uvedla, že ustanovení o konstrukci lůžek jsou příliš vágní, jak potvrdila asociace na vyžádání.

Analýza plateb nemocnicím ukazuje, že kliniky v jednotlivých spolkových zemích obdržely velmi rozdílné částky financování. Zatímco v Bavorsku byla na 100 000 obyvatel financována pouze dvě nová lůžka intenzivní péče, v Bádensku-Württembersku jich bylo 18, v Dolním Sasku 19 a v Sársku 31.

Více než 800 klinik v Německu získalo peníze na zajištění nových lůžek intenzivní péče, včetně malých specializovaných klinik pro ortopedii, neurologii a některých rehabilitačních klinik. Stuttgartská klinika a Schleswig-Holstein University Clinic (UKSH) obdržely většinu grantů na celostátní úrovni, z nichž každý obdržel 11,7 milionů eur na stavbu 234 lůžek intenzivní péče. Ve skutečnosti bylo na UKSH před pandemií 172 lůžek intenzivní péče a podle kliniky je v současné době v provozu 240 lůžek. Zbývajících 166 lůžek je třeba chápat jako „rezervní“. Jeden je však schopen „v případě potřeby uvést do provozu vysoký počet během několika dní“.

Před pandemií měla stuttgartská klinika 90 lůžek intenzivní péče, na konci loňského roku jich bylo 115. 209 lůžek intenzivní péče, která ve srovnání s částkou financování chybí, je třeba chápat jako „nárazník“, “zařízení jsou v nouzových táborech,“ oznámil mluvčí kliniky. Byla však vyvinuta jasná koncepce úrovně nouze, vyškoleni zaměstnanci a zřízen další sklad plynu, aby bylo možné tyto postele v případě potřeby rychle uvést do provozu.

Ať už se zeptáte na 10 nejlepších příjemců, všude slyšíte, že většina nově financovaných lůžek intenzivní péče není okamžitě připravena k použití, ale je chápána jako rezerva. Zřejmě si toho byli vědomi.

Již ve Spahnově zákoně stačila pouhá formulace zřízení lůžka intenzivní péče k získání grantu 50 000 eur. Jeho mluvčí Kautz zdůrazňuje: „Předpokladem financování nebylo to, aby byla tato lůžka udržována v trvalé provozní připravenosti.“ Z tohoto důvodu lze tato nová lůžka v registru intenzivní péče DIVI obvykle najít pouze jako „pohotovostní rezervu“ nebo „jako rezervu mimo časový horizont sedmi dnů“.

Lékařská fakulta v Hannoveru rovněž uvádí tento důvod. Mluvčí fakulty Stefan Zorn vysvětluje: „Každému bylo jasné, že tato lůžka intenzivní péče nebudou jednoduše vybavena ošetřujícím personálem.“ Pokud by se situace v koronavirové pandemii dramaticky zhoršila, ošetřující personál z oblastí neintenzivní péče, personál operačního sálu a studenti medicíny by byli odpovídajícím způsobem vyškoleni a nasazeni. „Jsme si vědomi, že nemůžeme splnit standardy kvality, které bychom od našich zaměstnanců očekávali za normálních podmínek, ale bylo by to opatření k odvrácení katastrofy,“ píše Zorn prostřednictvím e-mailu.

„Především je třeba definovat, co je postel jednotky intenzivní péče,“ kritizoval Wulf-Dietrich Leber ze zastřešujícího sdružení zákonných zdravotních pojišťoven. Protože pouze tímto způsobem lze také pozorovat, „zda byla pořízena další lůžka, dosud nebyla stanovena celostátní definice“.

Spolkové země nyní budou Spolkovým inisterstvem zdravotnictví vyzváni, aby provedly kontroly. V zásadě platí, že spolkové země musí financovat vybavení klinik v jejich zemi.

Zdravotní pojištění zase financuje paušály, takzvanými DRG. V roce 2020 však měly spolkové země šťastnou pozici, že spolková vláda najednou zavázala zákonné zdravotní pojišťovny k financování poskytování lůžek intenzivní péče. Každá postel, každý ventilátor a každý EKG, který byl během této doby zakoupen nebo dokonce jen vyměněn, byly spolkové země schopny ušetřit na svých investicích.


(Visited 1 771 times, 1 visits today)
Please follow and like us:

Redaktor webu realitadne.cz, občanský aktivista žijící v Berlíně autor a překladatel ze zahraničních, zejména Německých médií zakladatel facebookové skupiny  STOP ilegální migraci Místopředseda spolku Tradiční rodina z.s. Email: zdenek.chytra@realitadne.eu  Profil na facebooku

How to whitelist website on AdBlocker?

RSS
Follow by Email