VYŠŠÍ KLIMATICKÉ CÍLE BUDOU MÍT DRTIVÉ DOPADY ZEJMÉNA NA CHUDÉ DOMÁCNOSTI

Foto: Pixabay

Německý spolkový ústavní soud rozhodl jasně: Pokud jde o ochranu klimatu, musí být Německo ambicióznější, aby nepřenášelo zátěž na mladou generaci. Po tomto verdiktu se všechny politické strany vrhly na téma klimatu – v Německu je silně cítit, že jsou zde spolkové volby na spadnutí.

Strany Unie CDU/CSU se v minulosti ambiciózními plány na ochranu klimatu zrovna neblýskly. Nyní se situace otáčí: kancléřka Angela Merkelová ve středu prohlásila, že chce dosáhnout klimatické neutrality již v roce 2045. Andreas Jung, zástupce vedoucího parlamentní skupiny Unie v Bundestagu, chce, aby se téma stalo středem volebních programů CDU a CSU. Armin Laschet, kandidát na kancléře Unie CDU/CSU, otáčí a nyní působí jako ochránce klimatu: Podle něj by Německo by mělo být klimaticky neutrální mnohem dříve před rokem 2050. Také Bavorský předseda vlády Markus Söder (CSU) chce tohoto cíle dosáhnout: Bavorsko by mělo uhlíkové neutrality dosáhnout do roku 2040.

SPD – sociální demokraté – chce také nyní v otázce klimatu zrychlit. Ministryně životního prostředí Svenja Schulze (SPD) chce co nejdříve předložit nový návrh zákona o ochraně klimatu. Každý, kdo teď ještě klimatický pokrok brzdí, ten se bude muset připojit.

Dosud nebylo zveřejněno nic o tom, co přesně je pro dosažení stanoveného cíle třeba udělat. Pravděpodobně se však veškerá plánovaná opatření zaměří na cenu, která má být zaplacena za každou tunu oxidu uhličitého vháněného do atmosféry. Politici Unie CDU/CSU se v tomto shodují se sociálními demokraty a zelenými. Stále se diskutuje pouze o výši – a zejména o tom, kdo musí nést vyšší náklady.

Pokud jde o cenu CO2, je třeba rozlišovat mezi odvětvími: V dopravě a v budovách je výše daně z CO2 upravena v takzvaném „zákonu o obchodování s emisemi paliv“ (BEHG), zatímco v elektrárnách a průmyslu je regulována evropským systémem obchodování s emisemi. V současné době se diskutuje především o dani z CO2, protože ji mohou přímo kontrolovat politici, zatímco při obchodování s emisemi určuje úroveň ceny CO2 „trh“.



CO2 daň, náklady na vytápění

Od začátku roku činil odvod 25 eur za tunu oxidu uhličitého. Do roku 2025 se má postupně zvyšovat na 55 eur. Zelení nyní požadují, aby byla od roku 2023 zvýšena na 60 eur. Pro generálního tajemníka CSU Markuse Blume to zachází příliš daleko. Ten nedávno navrhl kompromis: dohodot by se strany mohly na ceně uprostřed, tedy 45 eurech.

U některých ekonomů to však nejde dostatečně daleko. Například Patrick Graichen, ředitel institutu „Agora Energiewende“, doporučuje v příštích několika letech zvýšit daň z CO2 na 100 eur. Již v roce 2022 by se měla zvýšit na 45 eur.

Tuto pozici podporuje také Postupimský institut pro výzkum dopadů na klima (PIK). V průzkumu PIK tvrdí, že zjistil, že populace by byla ochotna zaplatit 100 eur za tunu oxidu uhličitého, za předpokladu, že peníze nějakým způsobem poproudí zpět do kapes lidí. Michael Pahle, výzkumník klimatu ve společnosti PIK, v prosinci uvedl: „Z dlouhodobého hlediska by vysoké ceny CO2 byly možné pouze za předpokladu, že bude přerozdělování nákladů považováno za spravedlivé. Ukazuje to v neposlední řadě debata o tom, kdo by měl platit příplatek za cenu CO2 za náklady na vytápění – nájemce nebo pronajímatel.“

Náklady lze doposud přenést z pronajímatele na nájemce, uvedl v lednu prezident Sdružení nájemců Lukas Siebenkotten. Pokud vezmete v úvahu pouze daň z CO2, vznikly by nájemcům dodatečné náklady ve výši 85 až 100 eur ročně při topení naftou a mezi 65 až 80 eurami při topení na plyn. Pokud cena CO2 vzroste, nájemci by také byli odpovídajícím způsobem zatěžováni. Ačkoli část z toho plyne zpět prostřednictvím příspěvku na bydlení, těží z něj jen asi tři procenta všech nájemců.

Siebenkotten se vyslovil pro to, aby nájemci poplatek vůbec nedostali. Místo toho by celou finanční zátěž měli nést pronajímatelé, protože oni by nakonec mohli rozhodnout o tom, jaké vytápění budou používat. Začátkem března představovala strana Die Linke tento požadavek v Bundestagu. Za tímto účelem předložila návrh, který se v plénu setkal se silným odporem, mimo jiné od křesťanských demokratů a AfD.



Doprava

V silničním provozu je rozložení nákladu jasnější. Institut „Agora Verkehrswende“ na konci dubna uveřejnil: „Opatření ke snížení emisí skleníkových plynů v silniční dopravě, která spolková vláda zavedla jako součást programu na ochranu klimatu a budoucí balíček přinese dlouhodobější výhody pro domácnosti s vysokými příjmy.“

Z příjmu z ceny CO2 za benzín, naftu, topný olej a zemní plyn by se domácnosti s nízkými příjmy v průměru získaly zpět o něco více; Na oplátku ti bohatší těží z různých podpůrných opatření, například nákup bonusů za e-auta a nižší zdanění firemních automobilů.

Příjem se v současné době používá ke stabilizaci poplatku za elektřinu z obnovitelných energií (odvod EEG). Výsledkem je, že cena elektřiny tolik neroste. V poměru k jejich celkovým příjmům by domácnosti s nízkými příjmy získaly více než domácnosti s vysokými příjmy.

Vyjádřeno čísly: Tříčlenná rodina s nízkým příjmem přichází ve studii „Agora Verkehrswende“ se zvýšením o 17 eur ročně. Je to proto, že by to ušetřila 121 eur na nákladech na elektřinu. Domácnosti bez dětí s vysokým příjmem a dojíždějícím pracovníkům by prospěly se zvýšením o deset eur ročně. V tomto případě by vyšší výdaje na palivo byly vyváženy úsporami nákladů na elektřinu (91 eur) a příspěvkem na vzdálenost (114 eur).

Změny v dani z motorových vozidel, zdanění firemních automobilů a nákupní prémie pro e-automobily naopak prospívají bohatším domácnostem. U chudých domácností je méně pravděpodobné, že si koupí nové auto, mají tendenci řídit malá auta a méně často používat firemní automobily pro soukromé účely. Pokud naopak bohatší domácnosti přejdou na elektronická auta, mohou se těšit na bonus až 4 000 eur za bateriová elektrická vozidla, až 3 000 eur u hybridních vozidel.

Ústav dále uvedl:

„Díky přechodu na elektrická vozidla spolufinancovaného vládou mohou domácnosti s vysokými příjmy také lépe snížit svoji spotřebu fosilních paliv a vyhnout se tak růstu cen CO2. Jejich výhody oproti domácnostem, které se dlouhodobě drží spalovacího vozidla, by se v průběhu let zvýšily. “


(Visited 179 times, 1 visits today)
Please follow and like us:

Redaktor webu realitadne.cz, občanský aktivista žijící v Berlíně autor a překladatel ze zahraničních, zejména Německých médií zakladatel facebookové skupiny  STOP ilegální migraci Místopředseda spolku Tradiční rodina z.s. Email: zdenek.chytra@realitadne.eu  Profil na facebooku

How to whitelist website on AdBlocker?

RSS
Follow by Email