ZE STRACHU 4 KORONAVIROVÉ VLNY OBCHODNÍCI BEROU NĚMECKÉ SOUDY ÚTOKEM

Fotka od Edward Lich z Pixabay

V německém maloobchodě by bylo na čase si s ohledem na uvolnění vydechnout. Nyní však začíná právní zpracování koronavirových opatření a obchodníci doufají v další náhrady škod v miliardách, a to navzdory stávajícícím programům státní podpory.

Počet infekcí v Německu rychle klesá, uvolnění koronavirových opatření přináší do obchodů znatelně více zákazníků a na konci června vypršela i spolková nouzová brzda.

Pandemie však ještě neskončila, protože delta varianta koronaviru je celosvětově na vzestupu. Země jako Velká Británie a Portugalsko ukazují, jak křehké mohou být naše úspěchy v pandemické kontrole. A: Austrálie, která byla kdysi vzorem v boji proti pandemii, se kvůli rostoucímu počtu nakažených musí znovu uzavřít. Region v Sydney byl uzavřen a minulý víkend se dostal do dvoutýdenního lockdownu. Je ale důležité připomenout, že opatření jako lockdowny a další restrikce neměly ve zpomalení pandemie vůbec žádný účinek.

Statistici z Univerzity Ludwiga Maximiliána v Mnichově zkoumali, zda opatření přijatá spolkovou vládou pomohla prolomit koronové vlny. Za tímto účelem vědci zkoumali vývoj hodnoty R, která indikuje dynamiku procesu infekce a je spolehlivější než 7denní výskyt. A výsledek? Mezi lockdowny a šířením infekce podle studie neexistuje žádné přímé spojení!

Studie konkrétně říká: „S hodnotami R denně stanovenými Institutem Roberta Kocha neexistuje přímá souvislost s opatřeními přijatými od září – ani s takzvaným lehým lockdownem z 2. listopadu a zpřísněním 16. prosince, 2020. A už vůbec ne se „Spolkovou nouzovou brzdou“, o které bylo rozhodnuto na konci dubna 2021.“

Mnoho odborníků ve čtvrté vlně nechce v Německu nový lockdown. V Německu politici jako Markus Söder (CSU) v současné době odmítají nový lockdown v případě čtvrté koronavirové vlny. Ale kdo ví, co se stane na podzim?

V maloobchodě byly na tyto sliby dlouho pohlíženo s nedůvěrou. “V tomto odvětví stále přetrvává velká nejistota, zda obchody budou mít tentokrát možnost zůstat otevřené, nebo budou muset v dohledné budoucnosti znovu zavřít.” Jedná se v zásadě o velmi nejistý výchozí bod, například pro investice,“ říká Marcus Diekmann, výkonný ředitel Rose Bikes pro německý mainstremový deník FOCUS Online.

Proto chce nyní Diekmann shromáždit fakta a společně s iniciativou Pro-Bono „Obchodníci pomáhají obchodníkům“ podal ústavní stížnost u Spolkového ústavního soudu proti novele zákona o ochraně před infekcí – Infektionsschutzgesetz, takzvané „spolkové záchranné brzdě“. Stížnost vypracovali advokátní kancelář Heuking Kühn Lüer Wojtek a ústavní právník Josef Franz Lindner z univerzity v Augsburgu.

Mezi desítky stěžovatelů iniciativy patří kromě Rose Bikes také módní a sportovní společnosti Engelhorn, Ernstingova rodina, Tom Tailor a Intersport. Všichni vidí, že jejich vlastnická práva a jejich svoboda podnikání jsou koronavirovými opatřeními porušovány, a stěžují si, že by nařízení porušilo zásadu rovnosti.

Iniciativa „Prodejci pomáhají prodejcům – Händler helfen Händlern“ požaduje revizi stávající spolkové nouzové brzdy.

„Maloobchod v Německu přinesl v koronavirové pandemii obrovskou oběť, byli jsme rádi, že jsme to udělali, abychom ochránili občany,“ říká Diekmann, mluvčí iniciativy financované z darů. „Ale pokud budeme zákon o ochraně proti infekcím interpretovat úzce, jakákoli normální chřipka by nás mohla v budoucnu poslat zpět do uzamčení – nemluvě o čtvrté koronavirové vlně. Bez ohledu na to, co nám politici slibují.“ Z tohoto důvodu šla iniciativa ke Spolkovému ústavnímu soudu, aby zákon o ochraně před infekcí a opatření v něm obsažená dostala na pravou míru, uvedl Diekmann.

Stížnosti obchodníků se týkají legálního zpracování různých opatření přijatých spolkovou vládou od konce roku 2020, způsobu řešení budoucích pandemií, ale také možných finančních pohledávek vůči státu. Podle obchodníků nebyly překlenovací způsoby pomoci dostačující.

Pro budoucí pandemie musí existovat transparentní a spravedlivá řešení pro maloobchodníky a v případě obnoveného lockdownu příslušné státní kompenzace pro postižené – bez kompromisů a horních limitů.

„Existuje několik programů spolkové vlády a zemských vlád s okamžitými platbami, překlenovací podporou a státními zárukami. Mnoho společností však nemohlo splnit kritéria pro poskytnutí podpory nebo obdrželo pouze část ztrát. Velká část podpory byla poskytnuta pouze jako půjčka,“ stěžuje si Diekmann. Tato forma odškodnění, která je v očích iniciativy pouze částečná, není v rozporu se stávajícím zákonem o ochraně před infekcemi.

Zákon o ochraně před infekcemi v zásadě poskytuje finanční kompenzaci pouze těm, kteří museli ukončit podnikání, protože byli nakaženi samotnými koronaviry nebo alespoň se u nich oběvilo podezření na nakažení. „Ve všech ostatních případech – a to je drtivá většina – je odškodnění prostřednictvím jiných právních základů realistické pouze tehdy, bylo-li opatření, na kterém byl založen lockdown, protiprávní,“ vysvětluje zákon pro FOCUS Online Olaf Dziallas, právník a odborný poradce pro správní právo z obchodní právnické kanceláře Wirtschaftskanzlei FPS Rechtsanwälte. Sám již doprovázel společnosti na cestě k odškodnění.

Zákon o ochraně před infekcemi: Jde o miliardové nároky na náhradu škody

Nároky na náhradu škody, jak požaduje iniciativa „Händler helfen Händlern“, jsou podle Dziallase novým právním územím tohoto typu a rozsahu. Bude-li však stížnost úspěšná, mnoho účastníků iniciativy Pro-Bono-Initiative doufá, že by se rozmohla masivní smršť nároků na odškodnění – která by se mohla vyšplhat na miliardy.


(Visited 123 times, 1 visits today)

Redaktor webu realitadne.cz, občanský aktivista žijící v Berlíně autor a překladatel ze zahraničních, zejména Německých médií zakladatel facebookové skupiny  STOP ilegální migraci Místopředseda spolku Tradiční rodina z.s. Email: zdenek.chytra@realitadne.eu  Profil na facebooku